ETAPA 3 - Ecrins, Belledonne, Vercors
Brodění ledovcových jezer, spaní ve stanu přímo u ledovce Saint Sorlin nebo v sedle a následně ráno pozorovat východ slunce - to je prostě něco nezapomenutelného. Dále pak procházet místy, kudy vede Tour de France, nebo probudit se u Refuge des 7 Laux, kde bylo předešlý den všechno zahaleno v mlze a ráno vykouknete ze stanu a ocitnete se v ráji. A na co nesmím zapomenout, je málem vynechaný velmi důležitý kopec, z kterého byl výhled na horu Mt Aiguille - symbol HexaTreku. Dá se říct, že lusknutím prstu se ze 2 stupňů oteplilo na 30-35 stupňů a díky tomu jsem se rozhodla Le Grand Veymont oželit. Když jsem zjistila, co jsem to provedla, neváhala jsem další den vstávat ve 3:30 ráno, vrátit se 7 km zpět a vyšplhat přes 700 výškových metrů. Kdybych tam nešla, tak bych si to po celou dobu vyčítala. Ten den jsem kupodivu byla plná sil a ušla jsem 40 kilometrů. Z důvodu změny teplot jsme změnili náš rozvrh - vstávat v 5 ráno, chodit do 13:00, siesta u řeky či ve městě v restauracích a potom se po 17:00 opět vydat na cestu až do západu sluníčka.
Na tuto etapu mám však i nemilé vzpomínky, například otravu jídlem ve městě Les Deux Alpes. Byli jsme tak zaseknutí na pokoji po 3 dny. Majitelka ubytování byla moc milá a když už mi bylo lépe, tak jsem ji poprosila, zda nemá váhu, protože by mě zajímalo, kolik kilogramů jsem vlastně za 2 měsíce zhubla. Můj odhad byl správný - shodila jsem rovných 10 kg. Tam jsem si také udělala online objednávku na nový pár bot (růžové Altra boty - Lone Peak 9+). Byla jsem přesvědčena, že by vydržely ještě minimálně 300 km (kór v následující etapě), jenže by pak bylo obtížné tyto trailové boty někde zakoupit. Volala jsem do obchodu Au Vieux Campeur ve městě Grenoble, zda je možné si je vyzvednout cca za týden a vyšli mi naštěstí vstříc. Měnila jsem tedy boty po 1350 kilometrech.